Srpen 2010

Budoucnost

9. srpna 2010 v 16:25 | Nezkrotná |  By me...
Haha.. je to vtipný, dneska jsem byla v lese, přemýšlet, pročistit si hlavičku. Napadaly mě přímo sloky toho, co sem napíšu. A teď? Ani nevim jak začít...
Dobře, proč jsem chtěla zrovna přemýšlet o budoucnosti? Ani nevím, nějak jsem se k tomu dostala. Zajímalo by mě, co bude... za pět, deset, dvacet let. Kde budu já? Kam se dostanu? Budu ještě?
... a pak by mě zajímala ta vzdálenější budoucnost, 100, 200 let a tak. Co tu bude? Mutanti, roboti? Nikdo? Budou lidé žít virtuální život? Budou žít "život"? Budpu citově založení?... bude vůbec za sto, nebo dvě stě let něco? Co když se přibíží katastrofa a všechno zničí... co potom, bude po naší směšný, malý Zemi?  Začnou lidi žít znovu? Jinde?  Třeba na Marsu, nebo na planetě, kterou ještě nikdo nikdy neobjevil???! Dost filozofování, co bude, bude.
...mmm! Zrovinka poslouchám zase nějaké písnička od Dana Landy. A co vám budu povídat i od Orlíků. Né, že bych s nima souhlasila... ale. Ale některé jejich texty, hudba, písničky a melodie mě přitahují...

Landa byl vžycky můj favorit... polslouchám ho už od nějakých 9 let. Tenkrát jsem neměla ponětí, kdo jsou to - rasisti, nacisti, skinheads a nebo punkáči. Neřešila jsem to... jen se mi ty písničky líbily,... někdy jsem ani pořádně nevěděla, co těma písničkama chce říci. Teď je mi 15 a vím to. Vím, co o něm lidi říkají a mě se to nelíbí... nedokážu ho přestat mít ráda. Jeho texty a melodie...  Je nejlepší!
Já totiž nechápu muzikanty,  co si nechávají psát texty. Vždyť oni nemůžou vyzpívat svoje problémy, ale problémy někoho jiného. A to mě nebaví... musí se snažit oni, musí se u toho papíru zapotit...musí mít inspiraci. Jako Dan...





Nevím,... skutečně nevím, co jsem tímto článekm chtěla říct. O co bych vás chtěla obohatit. Možná jsem zase jen dostala chuť sáhnout si na klávesnici a jinak to nešlo. Možná, že někde hluhoko u mě, mám výčitky, že tu nejsem tak často jak bych chtěla nebo potřebovala. Dneska jsem nešla do práce, takže jsem cítila "povinnost" napsat sem.
I když jsem si blog nezaložila z povinnosti. Nesnáším ten pocit, odpovědnosti... nechci, aby mě to sem lákalo z povinnosti. Musím psát jen když chci. Vy mě musíte pochopit! ;)


Tady mam pro Vás písničku - Bílá Hora... jedna z těch nejlepších písniček ze sólo dráhy. Poslechněte, hlavně ten text :)


Červenec

7. srpna 2010 v 21:49 | Nezkrotná |  By me...
...rozhodla jsem se napsat o tomhle měsíci. Žádná úvaha, jen spojení faktů... Mimochodem...Čaute !
Tyhle prázdniny se mi celkem líbí... mnoho zážitků, brigáda - peníze, porozumění, které sem hledala tak dlouho.
Tak třeba. Ted "bydlím" u Sandry, jsem tu necelý měsíc. Chodím odtud do práce, prožívám zde svoje prázky. Byli jsme se podívat u babiččiný sestra a oni tam mají hned za hospodou zámek. A protože je to na vesnici, mohli jsme se jít podívat... Bylo to úžasné, pohladila jsem si doopravdického SLONA, i malá medvídata. Viděla jsem grizzlyho, stála jsem od něj necelý metr.
 Měl nejmíň tři metry... bylo to fajn, prohlédli jme si zde i zebry, koně a další zvířata :)
Jeli jsme se podívat na Živohošť, hráli jsme minigolf a vůbec mi to nešlo, kupodivu jsem se nevztekala, takže jsem si to užila. K obědu jsme měli Langoše... bylo to děsně dobrý. A pak jsme se váleli na šlapadlech a koupali jsme ve vodě... bylo to super. Byla jsem vážně štastná.
Ale potom, přišla deorese, má věrná kamarádka, která mě NIKDY neopouští! Zrůda... no nic, dozvěděla jsem se nějaký nový podrobnosti o věcech,... to je jedno, dnes o tom nechci přemejšlet. Už tak mam zkaženou náladu.
Zrovna dneska, jsem byla s babičkou, Lindou a bratrancem na houbách. Úlovek, byl vlastně slušnej. Našli jsme skoro plnej košík, hlavně hříbků - i hřibů. Byla to vážně legrace, šli jsme do bažin a já jediná měla holinky (nesmějte se, jsem prosně vidlačka) bratranec "ztratil boty" takže se mu zuli a on šlápl do bahna... takže zbytek cesty k autu musel dojít v ponožkách :D vážně t vypadalo vtipně...tgakhle jsem se dlouho nezasmála. Velmi pršelo... (všimli jste si?) :D ...jo, já se tu směju a źrovna jsem se rozčilovala že mě pokapalo pár kapek. Pak jsem viděla, zprávy a keci mě přešli... - Tisíciletá voda. ACH JO. Chudáci ti lidé, co bydlí v těch nejzatopenějších oblastí,...
Další vážně vtipná a jedna z nejlepších věcí, byla, když jsme sé Sandou šli do Jesenice do Elly dělat něco pro své tělo... šli jsme tancovat Zumbu. Je to aerobic a latinskoamerický tance v jednou, vážně jsem si vytancovala, užila jsem si to, prostě jsem se vyblbla!!!
No a zítra...jedu na Velkopopoivckou pouť. Takže snad zážitky zejtra... nebo tak. :)




Dneska jsem si spíš urovnala nejleší zážitky z červencvých prázdnin. Žádná úvaha ... to mi pomohlo. Zblížila jsem se s Lindou, to mi pomohlo...cítila jsem se jako člověk. To mi pomáháááá... tak jo, jdu se zas užírat :))

P.S. Tu holku na obrázku použiju pro dess... :))