.hajzlům se nevodpouští.. ♥

17. prosince 2010 v 21:43 | Nezkrotná |  By me...

..je fakt těžký tvářit se jakoby nic. A tak na to zase jebu, všechno se sere... teda vlastně jen většina. Zejtřejší akci nejspíš zrušim, krom toho třeťáka mě tam nic netáhne. Vožrat se můžu i doma, nebo na koncertě. Je to tak těžce na nic, že se mi chce dokonce i brečet. A to moc často nedělam. NECHCI se tvářit jako slaboch... nechci se tvářit vůbec, nic nechci, je mi to fuk. Víte, tim že pustim ty slzy, si akortá dokážu, se sama sebe lituju. A to já nejsem. Nebrečim často, ale po dnešku ať se mi nikdo nediví, že mam rudý oči, plný slz. Možná by bylo na místě, abych vám to všecko vyprávěla. A tak doufam, že mě pochopíte.
Dnešek vlastně začal skvěle. Nezasapala jsem. Což je dost divný. Všechno jsem v klidu stíhala a měla jsem takovou povznesenou náladu. Jako, že mě nic nemůže zaskočit. (To jsem ještě nevěděla, jak jsem se spletla).. Celý ráno, cestu do školy, jsem poslouchala The Fialky. Mam jich teď plnou hlavu. Ježiš, jak já měla fajn náladu.  Ještě k tomu jsem potkala v buse skvělou osobu.
Ve škole paráda, první dvě hodiny ulejváníčko o ICT... potom Fránina, kterou se vlastně neučim, takže taky žádnej vopruz. No jasně, akorát o přestávce sem potkala jeho. Ne třeťáka, ale JEHO. Samozřejmě, nebyla jsem schopná říct ani slovo,  jen sem se na něj koukala. Kamarádka ze třídy (která do všeho zbytečně strká nos) hned přiběhla a tim jejim histerákem začala . "to je on?? to je on?? Proč si na něj koukala jak na vraha? Jo, máš pravdu je hezkej..." a blá blá blá.. přitom ho ani nezdá. Myslí si, že když řekne něco hezkýho o klukovi, kterej se mi líbí, tak si jí hned oblíbim? No, tak to teda ani náhodou. Histerka. No, a tak jsem myslela, že to mam aspoň dneska za sebou.. že ho už neuvidim, že nebudu mít posranej celej víkend. No.
Po škole (když už jsme díky bohu ukončili to mučení) jsem vystřelila ven. Chvíli jsem kecala s tim pankáčem od nás.. nebyla jsem na něj milá. Ale zasloužil si to. A pak, když i on odešel, šla jsem čekat před školu na ní. Poslední dobou, je střed mýho vesmíru, ona mě tu pomáhá držet se při životě. A jak si tak stojim před tou školou, vidim třeťáka jak jde.. směrem ke mě. Super, ani nevíte, jakej zmatek v mojí hlavě nastal. Co mu mam říct? Jak se mam tvářit? Mam ho pozdravit první? ... A ve chvilince, kdy se přibližoval, mi všechno cvaklo. On.. on by se měl postarat o to, abych na "TOHO DRUHÝHO" nemyslela. Víte, utápět se v jeho modrejch očí, bylo to nejlepší z dnešního dne... bylo to to nejlepší za posledních "pár" dní. Vidět v něm tu jiskru, která mě nakopne, že to napětí musí cítit i on, je nádherný. No ale. Přišel ke mě, tak jsem se ho zeptala na tu akci, od kolika to tak je. Tak jsme si povídali, povídali a povídali, až sem se koukla na hodiny a za tři minuty mu zvonilo na poslední hodinu. Jasně došlo mi, že bych se s nim pomalu měla rozloučit, abycho ho tam nedržela. Vzal to na sebe a já byla vděčná. Se slovy "Tak zejtra" a s tim dokonalym pohledem zmizel ve dveřích školy.. Nedkoázala jsem se v klidu nadechnout.. natož nad něčem přemejšlet. Jen na zejtřek.

Jo, ještě hodinu jsem čekala na ní. A pak? Ze dveří vyšel ten koksa.. teda -> on. Popíšu to. Vyšel ze dveří, ke kterým jsem byla zpříma otočená. Ve vterřině (a ta se zdála sakra dlouhá) jsem mu koukala přímo do očí. Přímo ze mě zářilo to zoufalství. V okamžiku jsem se otočila, a dělala že tam nejsem. Když sem se otočila, mával na mě. Hm, krásný, jen sem naznačila a polohlasně řekla "čus" a otočila jsem se k němu zády. Dost jasný znamení... NECHCI tě vidět. Nechi, nechci, nechci... V tu ránu, byla moje dobrá nálada v tahu. Vzal si jí. DEBIL. Za pár minut už přisršela kamarádka a my šly na autobus. Všchno jsem jí řekla cestou do Ďolíčku, kam si šla koupit BOHEMÁCKOU šálu. Na zítřejší akci jsem chtěla jít s ní. Nevyjde to, už tam nemam chuť jít. Co bych tam dělala? ... On nějakej chytrák řekl, že je všechno jen o VŮLI... byl to debil, já měla takovou vůli, aby to vyšlo, že je mi teď tak na nic, jako mi dlouho nebylo. DO HAJZLU. Proč... to nemůže aspoň jeden den dopadnout něco dobře? Nebo aspoň přijatelně? ... já chci zapomenout... NA VŠECKO. Už to nejde dál... jsem na dně. Možná si teď klepete na hlavu se slovy "je to jen píča co se zbytečně moc lituje" ... jo, máte pravdu. Jsem přecitlivělá píča. Nemá cenu se se mnou srát. Vodstřelit mě...Proč je to načasování tak přihlouplý...? Proč. Protože.
Kde je starý dobrý - každý svého štěstí strůjce? .. nevěřim na to. Ne... :/


A omluvte mě za všcko, já vim, je to pořád dokola..pořád stejně sprostý a pořád stejně na hovno. Ale taková jsem já.. prostě i kdybych se chtěla změnit, tak to jen tak nepůjde. I kdybych chtěla.. jakože asi chci... moc chci. Chci chodit elegantně oblečená, a být uznávaná. Ale to neni můj život, to nejsem já. Dělat, že jsem šťastná? Co to je? ... ne, kdsyž je mi mizerně, tak to kurva nějak vyjádřim. Ne.. slzama ne. Snažim se jich prolít co nejmíň.. i když to kolikrát nejde. Ale to jistě každej z vás zná... Děkuju.Děkuju těm, co dočetli tenhle zasranej článek až do samého konce. Děkuju těm, co jsou tu se mnou a držej mě. Ať už ve skutečnosti, nebo tady na blogu. DĚKUJU...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 staci-rict staci-rict | 17. prosince 2010 v 21:58 | Reagovat

Mno, co ti k tomuhle napsat, neuveritelne moc si toho co píšeš vážím, a zároveň je mi z toho smutno... chci aby ses utápěla jen v těch jednich očích a do těch durhých nekoukala.... asi takhle to povím... :)

2 *wif *wif | Web | 17. prosince 2010 v 22:49 | Reagovat

Neděkuj, nemáš vůbec za co :). Neměň se, zůstaň taková jaká jsi, jedinečná. Chlapi za tohle trápení nestojí, já vím říká se to dobře a snad to ani nejde, ale třeba to zkus :)
Je lepší ožrat se s někým než doma, i to někdy pomáhá pořádně se zlejt. Drž se :)
______________________________

Mno chystám "si připustit k tělu" jednoho ehm....takového a možná dovolit si i zamilovat... Jinak díky :)

3 Mandragorka Mandragorka | Web | 17. prosince 2010 v 23:18 | Reagovat

Všechno časem přebolí, uvidíš.

Jinak nemám nic proti přidání do oblíbenejch :) a na koncertě se třeba někdy vážně potkáme, i když zas nějak moc často se na nich nevyskytuju :D.

4 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 18. prosince 2010 v 12:30 | Reagovat

slzy jsou uvolnění emocí...ne slabost ;-)

5 Es. Es. | Web | 18. prosince 2010 v 14:05 | Reagovat

Nálada parádní, všechno ok, pak se objeví jeden idiot co všechno zkazí.. tak to znám ;) kašli na toho pitomce a užij si akci ;)
Prolít slzy kvůli němu? To by bylo zbytečné a nestojí ani za jednu maličkou slzu..

Bohužel článek dlouhý není, všechno bylo jinak :(

6 zelená zelená | Web | 19. prosince 2010 v 0:10 | Reagovat

nemyslim si že si přecitlivělá píča, a jestli jo, tak sem v tom případě taky.

s [3]: že všechno časem přebolí nesouhlasim..někdy je čas málo..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama